|
|
Monitoring kontaminace vod a sedimentů po těžbě uranové rudy
Kurfürst, Vlastimil ; Komendová, Renata (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá monitoringem kontaminace vod a sedimentů v lokalitě uzavřeného ložiska Olší - Drahonín. V prvním kroku je provedeno vyhodnocení kontaminace důlních vod vypouštěných do recipientu řeky Hadůvka. Ve druhém kroku je provedeno vyhodnocení obsahu těžkých kovů v sedimentech v recipientu řeky a monitoring povrchových vod v toku. Dále je proveden popis technologie čištění důlních vod a odběrů vzorků. Je proveden popis separačních metod a výběr standardní metody.
|
|
|
Stanovení radionuklidů ve vodách a kalech
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce byla vypracována pro DIAMO, státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka. Literární rešerše obsahuje popis ionizujícího záření, přírodních radionuklidů, těžby uranové rudy a ložisek; Běstvina a Licoměřice. Experimentální část práce zahrnuje odběr vzorků, jejich analýzu a zhodnocení obsahu vybraných radionuklidů ve dvou zvolených lokalitách. Obsah uranu a radia v kalech z čistíren důlních vod se stanovuje jednou ročně externí laboratoří, za použití polovodičové gamaspektrometrické analýzy (GSA). Stanovení obou radionuklidů ve vodách, ve zmíněných lokalitách se provádí ve středisku zkušebních laboratoří (SZLAB) v Dolní Rožínce. Aktivita uranu i radia v důlních vodách z ložiska Běstvina bývá pod mezí stanovitelnosti. Kaly z Běstviny, dle výsledků externí laboratoře, běžně vykazují aktivitu obou radionuklidů. Cílem práce je ověřit jinou metodou obsah radionuklidů v kalech z ČDV Běstvina. Jako srovnávací metoda bylo vybráno stanovení uranu pomocí UV-VIS spektrofotometrie s dělením na silikagelu. Lokalita Licoměřice byla vybrána jako srovnávací. Dodatkovou metodou pro stanovení koncentrace uranu byla zvolena ICP MS. Pro stanovení radia byla zvolena radiochemická metoda se scintilátorem ZnS(Ag).
|
|
|
Zprovoznění a zkušební provoz přístroje NA6201 pro měření alfa a beta aktivity
RÖSZLER, Tomáš
Diplomová práce se zabývá zprovozněním a zkušebním provozem přístroje NA6201 pro měření alfa a beta aktivity, který je umístěn v dozimetrické laboratoři Zdravotně sociální fakulty. Od přestěhování laboratoře do pavilonu H Nemocnice České Budějovice je vybavení využíváno k praktické výuce, popřípadě výzkumu výjimečně. Teoretická část práce se zabývá fyzikálními aspekty souvisejícími s alfa a beta zářením, jeho dozimetrií, monitorováním a principy detektorů. V neposlední řadě je uveden právní rámec této problematiky a systém výzkumu, resp. monitorování v ČR. V praktické části se práce zabývá procesem zprovoznění přístroje NA6201, jeho nastavením a měřením vzorků. Dále se zabývá posouzením využitelnosti přístroje při výuce a dalším výzkumu. V praktické části bylo srovnávacím měřením zjištěno že přístroj NA6201 není schopen spolehlivě měřit aktivitu beta. Srovnávací měření spočívalo v odběru vzorků vod z pramenů, jejich zpracování a stanovení celkové objemové aktivity beta. Pro srovnání byl využit Alfa-beta automat EMPOS EMS-3. Další využitelnost přístroje NA6201 je možná jen za předpokladu vyřešení řešení identifikovaných nedostatků současné situace, zejména absence chemické laboratoře s potřebným vybavením pro zpracování vzorků a absence tlakové lahve s metanem. Navrhovaná možná řešení jsou přesunutí přístroje do vhodnějších prostor nebo dovybavení laboratoře.
|
|
|
Vertikální migrace Cs-137 v půdním profilu do hloubky 1m
NOVÁČKOVÁ, Jana
Z pohledu dlouhodobé kontaminace životního prostředí je nejvýznamnějším prvkem cesium-137, protože se vstřebává do lidského organismu, ale také do kořenového systému, rostlin, mechů, hub, lesních plodů a masa divoké zvěře. Především však zůstává v různých vrstvách půdy. Několik hlavních faktorů ovlivňuje distribuci radionuklidů v půdě, a to dešťové srážky-vstup vody do půdy, difúze, migrace kořenovými systémy, činnost lidí, zvířat atd. Monitorace jeho výskytu v životním prostředí je důležitá a spočívá v interferenci cesia-137 s draslíkem. Vstřebává se v lidském těle (asi 80%) a vylučuje se močí. Nejvíce zůstává v měkkých tkáních a jeho biologický poločas je 110 dní. Z přírodních zdrojů i z činnosti člověka jsme vystaveni působení ionizujícího záření. Činnost člověka způsobuje umělou radioaktivitu, která je v porovnání s přirozenou poměrně malá, ale dopad na zdraví lidí může být obrovský. První část bakalářské práce se vztahuje k dané problematice s využitím teoretických a vědeckých informací, norem, zákonů. Další část zahrnuje metodiku a výsledky praktického měření vzorků půdy. Cílem bylo zjistit, jaká vrstva půdy deponuje nejvíce radioaktivního cesia, protože se předpokládá, že je stále její součástí. Vzorky půdy byly odebrány v chráněné krajinné oblasti Šumava, ve 2. zóně Národního parku, v oblasti Železnorudsko, lokalita Nová Hůrka (Kuchyně). Výběr místa prezentoval distribuci radioaktivního spadu na našem území. Půdní vzorky byly odebrány po 1 cm do hloubky 1 m, sušeny, vyčištěny a připraveny pro měření. Odebrané vzorky byly měřeny standardním způsobem na Regionálním centru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v Českých Budějovicích. Spektra získaná měřením byla vyhodnocena pomocí softwaru GAMWIN. V praktické části byly odebrány vrstvy půdy o tloušťce 1 cm do hloubky 1 m a po jejich zpracování a přípravě na měření byla změřena aktivita cesia-137 ve vzorcích půd pomocí polovodičové gama spektrometrie. Naměřené výsledky se porovnávaly s výsledky minulých odběrů vzorků půdy, byly vyhodnoceny a interpretovány v bakalářské práci. Výsledky měření prokázaly, v jaké hloubce se nachází v současné době maximum cesia-137, které pochází z testování jaderných zbraní, a především z radiační havárie v Černobylu. Cílem práce bylo zjistit, jaká je hloubková distribuce cesia-137 v neobdělávaných půdách a jestli stále probíhá jeho migrace půdním profilem, a potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, jaké maximální množství se stále vyskytuje v dosahu kořenového systému rostlin.
|
|
|
Sorpce radionuklidů v pórech a mikropórech granitu
Šindelář, Jakub ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Šantrůček, Jaromír (oponent)
Sorpce radionuklidů v pórech a mikropórech granitu ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá laboratorním stanovením parametrů pro adsorpční izotermy. Jako adsorbent byl zvolen granit z centrálního moldanubického plutonu z lokality Panské Dubenky, která je uvažována jako jedna z kandidátských lokalit na vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Vsádkový adsorpční pokus byl proveden ve dvou modifikacích, které se lišily způsobem aplikace radionuklidu 90 Sr. Z tohoto pokusu byly získány distribuční koeficienty v případě lineárního průběhu sorpce a parametry Langmuirovy izotermy v případě nelineárního průběhu. Kromě tohoto pokusu byl proveden difúzní pokus s cílem ověřit, zda může některý z radionuklidů 137 Cs, 90 Sr a 125 I difúzně procházet póry a mikropóry žulové přepážky mezi dvěma roztoky s rozdílnou koncentrací. Během doby trvání pokusu nebyl žádný z radionuklidů spolehlivě detekován.
|
|
|
Vliv jaderné havárie v Černobylu na životní prostředí
Dvořáková, Markéta ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Moderní civilizace je závislá na produkci energie, ovšem jediné zdroje energie, které jsou schopny pokrýt naše potřeby, jsou energie získaná spalováním fosilních paliv a energie získaná jaderným štěpením. V souvislosti s využíváním jaderné energie mají lidé obavy jednak z rizika jaderné havárie, a dále z ukládání radioaktivních odpadů pod zemským povrchem. Moje práce se soustředí zejména na riziko havárie jaderné elektrárny, které je demonstrováno na příkladu havárie jaderné elektrárny v Černobylu. V Černobylu byly zastaralé typy jaderných reaktorů a personál, který elektrárnu obsluhoval, nebyl dostatečně připraven na prováděný experiment. Po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu se do ovzduší uvolnilo velké množství radionuklidů, které zasáhly především nejbližší okolí elektrárny, kde byla vyhlášena třicetikilometrová zakázaná zóna. Moje práce se zabývá důsledky této jaderné katastrofy v Černobylu na životní prostředí, a to jak z hlediska zdravotních následků pro obyvatelstvo, tak i působení na živočichy a rostliny zejména v blízkém, ale i vzdáleném okolí elektrárny.
|
|
|
Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná - závěrečná zpráva
Bukovská, Z. ; Švagera, O. ; Chabr, T. ; Leichmann, J. ; Sosna, K. ; Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Zuna, M. ; Navrátil, P. ; Bohdálek, P. ; Bošková, M. ; Dobeš, P. ; Filipský, D. ; Franěk, J. ; Galeková, E. ; Georgiovská, Lucie ; Hanák, J. ; Havlová, V. ; Hlisnikovský, K. ; Holéczy, D. ; Jankovský, F. ; Jaroš, M. ; Jelínek, J. ; Knésl, I. ; Koucká, L. ; Kryl, J. ; Kříbek, B. ; Kubeš, M. ; Kubina, Lukáš ; Kučera, R. ; Kukutsch, Radovan ; Laufek, F. ; Mixa, P. ; Mozola, J. ; Násir, M. M. ; Palát, J. ; Patočka, M. ; Pořádek, P. ; Rosendorf, T. ; Soejono, I. ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona ; Veselovský, F. ; Vorel, J. ; Waclawik, Petr ; Wertich, V. ; Zajícová, Vendula ; Zelinková, T.
Závěrečná zpráva projektu „Získání dat z hlubokých horizontů dolu Rožná“ prezentuje výsledky studia vlastností horninového masivu s ohledem na přítomnost významné tektonické zóny. Studium se zaměřilo na změnu vlastností v okolí tzv. první zóny ložiska Rožná, ale také na změnu těchto vlastností s hloubkou na úrovni 12.–24. patra bývalého dolu, resp. cca 550-1200 m pod povrchem. Relaizované práce zahrnuly geologický, petrografický, geochemický popis horninového prostředí, geofyzikální práce (zejm. seismika), studium fyzikálně mechanických vlastností hornin, transportní experimenty a ložiskovou revalidaci ložiska Rožná. Veškeré práce byly provedeny pro účely popsání studované zóny a jejího projevu s důrazem na prokázání bezpečnosti potenciálního umístění hlubinného úložiště.
|
|
|
Příprava porézních materiálů pro záchyt radionuklidů
Bajzíková, Anna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hrubý, Martin (oponent)
Název práce: Příprava porézních materiálů pro záchyt radionuklidů Autor: Bc. Anna Bajzíková Obor: Učitelství chemie a biologie Typ práce: Diplomová Ústav: Katedra učitelství a didaktiky chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Vypracováno: Katedra jaderné chemie, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze Vedoucí práce: Doc. Ing. Stanislav Smrček, CSc. Konzultant: RNDr. Ján Kozempel, Ph.D. Abstrakt: Využití radionuklidů neustále stoupá a s ním stoupá i množství radioaktivního odpadu, který je nutné dále zpracovat. Práce je zaměřena na přípravu, charakterizaci a testování porézních materiálů, u kterých je pravděpodobné využití při zpracování tohoto odpadu. Byly připraveny a charakterizovány materiály na bázi silikagelu a zirkonia s upraveným povrchem. K úpravě jejich povrchů byl použit styren s divinylbenzenem, polyakrylonitril či diglykolamidy v různých vzájemných uspořádáních těchto látek. Dále byly testovány materiály vycházející z hydroxyapatitu a jeho modifikací. U připravených materiálů byla testována sorpce radionuklidů jak při průtoku kolonou, tak při statických experimentech - pro 227Ac a jeho dceřiné nuklidy přímo v naší laboratoři, pro 87Sr, 152Eu a 137Cs v laboratořích Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Klíčová slova: radionuklidy, porézní...
|
|
|
Příprava porézních materiálů pro záchyt radionuklidů
Bajzíková, Anna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Čuba, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá přípravou porézních materiálů, které by mohly být vhodné pro využití k záchytu radionuklidů. Tyto vlastnosti vykazují zejména nanoporézní materiály (velikost pórů 1 - 100 nm), či polymery. Za účelem záchytu radionuklidů byly připraveny a charakterizovány nanoporézní oxidy kovů a silikagel se styren-divinylbenzen-TODGA upraveným povrchem. Nově připravené látky byly podrobeny měřením, která potvrdila či vyvrátila jejich sorpční účinnost. Požadované vlastnosti (schopnost zadržet radionuklidy) byly testovány v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, nebo přímo v naší laboratoři.
|
|
|
Posouzení zajištění radiační ochrany v DIAMO, státní podnik
ŠIMÁČKOVÁ, Eva
Závažnost možných následků ozáření, možného ohrožení zdraví člověka a kontaminace životního prostředí radionuklidy vyžaduje zajištění radiační ochrany od počátku jakékoli činnosti, kde se nakládá s radioaktivními látkami. Jednou takovou oblastí je i uranový průmysl, kde má důležité postavení DIAMO, státní podnik, který se zabývá těžbou a úpravou uranu, zahlazováním následků hornické činnosti, sanací a likvidací. Poznatky z oblasti uranového průmyslu jsou získány především formou rešerše odborných informačních zdrojů. V teoretické části práce jsou uvedena historická fakta o vzniku a vývoji organizace DIAMO, státní podnik, o prováděných činnostech a ovlivňování životního prostředí. Dále jsou zde zpracovány informace týkající se radiační ochrany, její historie, principů a opatření. Na základě provedených analýz a výsledků měření je posouzena úroveň zajištění radiační ochrany v DIAMO, státní podnik. Porovnáním analýzy současných platných právních předpisů s analýzou bezpečnostní dokumentace zpracované v DIAMO, státní podnik, je zhodnoceno naplnění požadavků právních norem. V oblastech dotčených uranovým průmyslem (Příbram, Stráž pod Ralskem, Mydlovary) je provedeno měření příkonu dávkového ekvivalentu záření gama. Na vybraných místech jsou odebrány vzorky vod a zemin ke stanovení koncentrací radionuklidů. Výsledky výzkumu jsou porovnány s výsledky měření z jiných zdrojů. V závěru je možné konstatovat, že výsledky provedeného výzkumu jsou srovnatelné s výsledky podobných výzkumů prováděných v jiných státech.
|
host ::
RSS.